Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Saladin a Richard Lví srdce - co je spojuje a co rozděluje
Hromas, Jakub ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Třetí křížovou výpravu bychom mohli přirovnat k šachové partii, probíhající mezi anglickým králem Richardem I. a muslimským sultánem Saladinem. Partii, která nakonec skončila patem, jelikož Richard, ani Saladin nebyli schopni získat nad svým soupeřem výhodu, která by vedla k závěrečnému tahu. Povahy obou mužů byly značně rozdílné a to se samozřejmě odrazilo i na jejich vladařských a vojenských schopnostech. Vyvstává tedy otázka, co Richarda I. a Saladina spojovalo? Odpověď je jednoduchá. Anglického krále a muslimského sultána spojoval v širším měřítku nárok na Svatou zemi, a v tom užším Jeruzalém. Pokud se chceme pokusit pochopit Saladina a Richarda, musíme se zaměřit na dobu, ve které žili, na poměry ve Svaté zemi a smýšlení křesťanů a muslimů. Tomuto cíli je také podřízena metodologie práce, byla zvolena deskriptivní metoda s kontextuální analýzou a struktura diplomové práce.
Román Robert Ďábel jako historický pramen
Jauernig, Jakub ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Jaluška, Matouš (oponent)
Bakalářská práce Středověký román Robert Ďábel jako historický pramen představuje českému prostředí stejnojmenné dílo z přelomu 12. a 13. století, jako jedinečný typ pramene. Jedná se o dílo neznámého autora, který používá motivy rytířského románu, jeho sdělení je duchovnější, než je obvyklé u chanson de geste.
První křížová výprava a vznik křesťanských států na východě
Pilátová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyhlášením a průběhem první křížové výpravy, která se odehrála v letech 1096-1099. Cílem práce je přiblížit především samotný průběh a události, které se během putování křižáků staly. Popsány jsou počátky a vyhlášení výpravy, politické dění, koncil v Clermontu, jaký byl středověký člověk a putování prostého lidu a poté rytířského proudu. Následné obsazení jednotlivých území a s tím spojený vznik křižáckých států. Zmíněn je zde i pohled dnešního člověka a jak i do dnešních dob přetrvává vliv těchto výprav.
Katarská hereze v jižní Francii
Žďárská, Zuzana ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Katarská hereze v jižní Francii Anotace: Diplomová práce se zabývá dějinami katarské hereze na území jižní Francie od poloviny 12. do 1. třetiny 14. století. Podává podrobný popis historických událostí, které ovlivňovaly vývoj katarské církve a sleduje změny v oblasti politické, náboženské i sociální, které jej provázely. Věnuje se také nastínění základů katarské nauky a struktury katarské církevní hierarchie. Na základě dostupných pramenů a literatury si klade za cíl zmapovat osudy katarské hereze od doby, kdy se poprvé objevuje v historických dokumentech, přes etapu jejího rozvoje v oblasti Okcitánie a dějiny křížové výpravy proti katarům, až po období jejího pozvolného zániku za působení papežské inkvizice. Snaží se uchopit společenské a politické fenomény, které se účastnily na vývoji hereze a popsat proměnu, kterou během období potlačování hereze prošly. Práce přináší do českého prostředí podnět k dalšímu studiu problematiky dějin katarské hereze a jejích vazeb na další kacířské společnosti. Klíčová slova: kataři, hereze, středověk, dějiny Francie, křížová výprava, inkvizice
Saladin a Richard Lví srdce - co je spojuje a co rozděluje
Hromas, Jakub ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Třetí křížovou výpravu bychom mohli přirovnat k šachové partii, probíhající mezi anglickým králem Richardem I. a muslimským sultánem Saladinem. Partii, která nakonec skončila patem, jelikož Richard, ani Saladin nebyli schopni získat nad svým soupeřem výhodu, která by vedla k závěrečnému tahu. Povahy obou mužů byly značně rozdílné a to se samozřejmě odrazilo i na jejich vladařských a vojenských schopnostech. Vyvstává tedy otázka, co Richarda I. a Saladina spojovalo? Odpověď je jednoduchá. Anglického krále a muslimského sultána spojoval v širším měřítku nárok na Svatou zemi, a v tom užším Jeruzalém. Pokud se chceme pokusit pochopit Saladina a Richarda, musíme se zaměřit na dobu, ve které žili, na poměry ve Svaté zemi a smýšlení křesťanů a muslimů. Tomuto cíli je také podřízena metodologie práce, byla zvolena deskriptivní metoda s kontextuální analýzou a struktura diplomové práce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.